Přemýšlela jsem, kdy vlastně vyhazovat starý éterický olej. Je to něco, na co narazíte vždycky, když procházíte šuplík s voňavými lahvičkami. Jedna je půl roku stará, jiná pamatuje ještě období, kdy Nikol začala chodit do školky. Moje Adéla zase miluje citrusové esence, ale někdy zapomeneme pár měsíců otevřenou lahvičku v koupelně. Možná to znáte taky. Sáhnete do skříňky a zapochybujete: má tenhle olejíček ještě nějakou sílu? Neztratil už svou účinnost a vůni? Vůně je na první pohled pořád stejná, ale co když už je všechno dávno po záruce? Tohle není jen detail. Účinnost, vůně i zdravotní přínosy se mění časem. A protože s dětmi často olejíčky používáme třeba i na drobné odřeniny nebo do aroma difuzéru, ptám se: Jak dlouho éterický olej vydrží a kdy už ho radši vylít?
Co všechno rozhoduje o trvanlivosti éterických olejů
Tady je hezky jasné pravidlo: Éterický olej není ani mléko, ani šunka, ale taky se nekazí navěky. Většina lahviček má sice malý symbol otevřeného kelímku nebo uvedený datum spotřeby, ale ono je to složitější. Každý olej se chová jinak – ovlivňuje to hlavně typ rostliny, skladování a kvalita výroby. Třeba citrusové esence (jako pomeranč, citron nebo bergamot) jsou citlivější a oxidují rychleji. U nich klidně po roce už necítíte původní svěžest a účinnost. Silice ze dřeva nebo pryskyřic (například cedr, kadidlo, pačuli) zase vydrží klidně tři až pět let. Některé, jako santalové dřevo, jsou skoro jako víno – zrají a někdy voní dokonce lépe po několika letech.
Hodně záleží na tom, jak často lahvičku otevíráte. Každé otevření pouští dovnitř kyslík, který postupně éterické silice „unaví“. Další hrozný nepřítel je sluníčko a teplo – tuhle chybu jsem sama udělala, když jsem postavila svoji drahou levanduli na parapet. Stačilo pár týdnů a ta nádherná vůně byla fuč. Temné sklo, nízká teplota a hlavně suché místo opravdu prodlužují život olejům. Vodou se ale nikdy neředí ve flakonu! Pokud do pipety nebo uzávěru omylem dostanete kapku vody, začne vám to uvnitř hnít a o blahodárných účincích už nemůže být řeč. Vlhkost urychlí plísně a katastrofa je na světě.
A jak rozeznat, že je olej už za zenitem? Barva může být tmavší, vůně slabší či divná, olej je kalný nebo lepkavý. Někdy stačí pár měsíců, někdy roky. Chemické rozbory říkají, že nejrychleji se kazí esenciální oleje lisované za studena, zvlášť ty z citrusů. Tabulka níže ukazuje konkrétní příklady:
| Druh éterického oleje | Doporučená trvanlivost |
|---|---|
| Pomeranč, citron, limetka (citrusy) | 12 - 18 měsíců |
| Levandule, tea tree, máta | 2 - 3 roky |
| Kadidlo, santal, pačuli | 5 - 8 let |
U značkových výrobců většinou najdete info na obalu, ale žádná certifikace vám nezaručí, že v domácí špajzce bude olej vonět za tři roky stejně krásně. A pokud doma pěstujete bylinky a zkoušíte olejíčky sami lisovat nebo macerovat, počítejte vždy s kratší výdrží než u průmyslově zpracovaných esencí.
Jak správně skladovat éterické oleje, aby vydržely co nejdéle
Kdo u nás doma někdy hledal olejíček v kuchyni, ví, že mám na drobné lahvičky zvláštní krabičku. Tohle je totiž fakt zásadní. Stačí malá nepozornost a celá investice je pryč. Nejlepší přístup je skladovat oleje v chladu, temnu a v suchu. Uznávám, že mají krásné etikety, ale na poličku v koupelně prostě nepatří. Skvělým místem je například spodní šuplík v ložnici nebo spíž, kam nedopadá světlo ani sluneční paprsky.
Určitě jste už slyšeli, že některé maminky dávají oleje do lednice. Ano, chlazení prodlouží život, hlavně citrusovým. Ale pozor, extrémní teploty nejsou dobré – neukládejte lahvičky do mrazáku ani blízko zdroje tepla. Co se týče skla, čiré lahvičky vypadají na první pohled líp, ale vždycky raději tmavé – jantarové nebo hnědé sklo dokáže pohltit nejvíc UV záření a uchovává vůni o dost déle.
Používejte originální uzávěry! Ani já jsem dřív neřešila, když děti lahvičku otevřely a nezavřely pořádně. Jenže oxidace je fakt sviňa, za měsíc přijdu o polovinu vůně. U dražších olejů si hlídám úplnou těsnost uzávěru. Nemíchejte zbytek z jedné lahvičky do jiné, pokud není dokonale čistá a suchá – mikroskopické nečistoty kazí oxidací nejen vůni, ale někdy i léčivé vlastnosti. Pokud někam cestujete, vždycky přepravujte oleje v textilním nebo koženém pouzdře, rozhodně nevolte igelitový pytlík – při změně teplot se na lahvičce sráží voda a riskujete kontaminaci.
Velký problém bývá se záměnou lahviček. Jednou jsem nalila místo citronu do difuzéru skořici a hned bylo doma veselo – děti mi vyčítaly, že to pálí v nose. Označování je základ, hlavně pokud si vyrábíte domácí směsi nebo přeléváte olejíček do menších lahviček. Přilepte si kód, datum otevření, ať nejste za půl roku naštvaní, že už nevíte co je co. Taky doporučuju používat pipety a nekapat přímo z uzávěru nad svíčku nebo difuzér. Kapky někdy stečou po závitu a olej zbytečně degraduje. Skladujte oleje mimo dosah dětí – jsou to koncentrované látky, i pár kapek může u nejmenších způsobit alergickou reakci!
Kdy éterický olej raději vyřadit a co s ním dělat dál
Jestli si (stejně jako já) občas sama pro sebe opakuješ „nepálí, nesmrdí, může být“, zkus změnu. Když vůně není tak intenzivní jako když jsi ji koupila, nebo dokonce cítíš něco zvláštního – typický zatuchlý, ostrý zápach, je to jasné. Pokud má olej jinou barvu, zakalí se, je lepkavější, je na čase říct si stop. Oleje po expiraci nebo špatném uskladnění nejenom nefungují, ale někdy mohou vyvolat i podráždění kůže, bolesti hlavy nebo alergii.
Ale nemusíš obsah hned vylévat do odpadu. Některé oleje lze využít do domácích úklidových směsí – určitě už jsi slyšela o tom, že pár kapek čajovníkového oleje nebo starší levandule dokáže výborně provonět smeták nebo vysavač, neutralizuje pachy a odhání hmyz v koši. Staré citrusy přidej do čisticího roztoku na dlažbu, do kbelíku s vodou do koupelny nebo klidně na utěrku při mytí lednice. Jen je nikdy nepoužívej na kůži, tělo ani do aromalamp, kde by mohlo dojít k podráždění nebo nevoňavé explozi rozkládajících se složek.
Při likvidaci malých zbytků zkontroluj, zda je výrobek opravdu přírodního původu a neobsahuje syntetická rozpouštědla. Takové oleje nepatří do odpadu, některé lékárny přijmou i staré přírodní oleje na ekologickou likvidaci. Lahvičky vždy důkladně vypláchni teplou vodou a nech vyschnout na vzduchu, ať se nešíří staré vůně do jiných domácích směsí nebo do kosmetiky.
- Pokud si děláš domácí deník, zapiš si ke každému olejíčku datum první otevření.
- U citrusových olejů počítej s kratší trvanlivostí, klidně plánuj spotřebu během roku.
- Po otevření se vyhýbej vystavování slunci a buď pečlivá při zavírání lahviček.
- Před každým použitím zkontroluj barvu, konzistenci a vůni. Pokud cokoli nesedí, raději olej dál nepoužívej.
- Olej po expiraci využij k úklidu, do koše nebo do vonného sáčku na boty – ale už ne na kůži.
Pár slov za mě – není na škodu zalistovat šuplíkem a udělat si inventuru před začátkem nové školní sezóny. Já letos po prázdninách zase vyhazuji polovinu citrusových olejů, protože už necítím tu bleskovou vůni. Ale na částech bytu s Neolem a Adélou si stejně najdeme využití pro každý zbytek. Tvrdé datum na lahvičce je spíš orientační, použij selský rozum, nos a oko. Výdrž je hlavně o skladování a opatrném zacházení, takže s trochou péče ti kvalitní olej vydrží opravdu dlouho.
